Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Učitelka na začátku hodiny běsní: „Zapomenout si tužku, gumu... Dejme tomu. Nevzít si do školy sešit, učebnici, žákovskou... To se dá ještě překousnout. Ale nechat doma celou aktovku, Horáčku!”
-
+


25. 12. 2011
„Vaňku, Vaňku, ty jseš mi biolog!” povzdechne si učitelka. „První podtřída ptáků jsou praptáci, tak kde jsi vzal ty chraptáky?!”
-
+


25. 12. 2011
„Horáčku, Horáčku,” kárá žáka matikář. „Ty nevíš, kolikrát musíš vynásobit devět, abys dostal dvacet sedm?!”
„Třikrát,” ukřivděně pronese Horáček.
„Ano, ale tolikrát ti taky museli spolužáci napovědět!”
-
+


25. 12. 2011